Místní název Plechamr dozajista pochází z dob dávno minulých, kdy v kraji bylo kutáno pro železnou rudu, železo vyráběno a následně na plech zpracováváno. Kdy se začalo na železo kutati, není bezpečně známo, až teprve v roce 1670 čteme o Huti Železné u Bechyně a o Plechhamru.

Z roku 1670 čteme:
"Jan Norbert hrabě ze Šternberka učinil smlouvu se Šebestiánem Lippoltem, mistrem těžařským z Eibenštocku v kurfurství Saském, že mu na Bechyni, na místu jemu poukázaném, trvalý a znamenitý Plechhamr vystaví a učiní vše, aby se plech rádně řezati mohl."

     V místech, kde tento "Hammr" postaven byl a kde pak i nynější "Hutě" povstaly, stával pravděpodobně mlýn, kterému říkali Noskovský, z něhož pak "Hammr" učiněn. Čteme totiž z roku 1670 tuto zprávu:
"Mlýn Noskovský, někdy městský, měl dvě složení, stoupy a nyní z něho Hammr jest učiněný, byl i s touto chalupou, kde zahradník bydlí, vyměněny a ráčí ho vrchnost užívati a místo toho dány městu na Liškách chalupy."

     Do hutí vozila se ruda ze Sudoměřic a dobyté železo zpracovalo se na plech na Plechhamru v Bechyni. O výrobě železa dochovaly se účty a kontakty o obchodu se železem od roku 1721. Roku 1760 pracovalo se ještě na Huti i na Plechhamru. Roku 1858 byla již veškerá práce v Hutích a na Plechhamru zastavena, neboť dříví bylo příliš drahé a byl ho i nedostatek a tak dáno kutací právo v Oboře za "Vyhnanickými vraty" Kamenickému težařstvu.

Použitá literarura:

Popis okresu bechyňského
sepsal Arnošt Chleborad, ředitel škol v.v.
Na oslavu 10 let výročí trvání Československé republiky a na pamět 80 letého zrušení roboty

vydáno r. 1928